Miluju punk music. Považuju za víc ten kontext, vyjádření, téma, leč nakulený lampáče prostě vyhledávám. Syrovost. Raw. Pro mě je to spíš pár chatrčí na dobytym území, než stavění satelitu pro otroky. Ta punk music. Vpřed žene hlad po tvorbě, spíš než zaplňování spíží.
Nevyhledávám okostýmovaný panáčky s zelenym čírkem, co
povykujou , že prezident je nuzna. Von
je totiž víc pankáč než oni. Dobrej pankáč. Říká si co chce, chlastá si co
chce, pádluje si na čem chce a čim chce, když na to příde, vrávorá, sem tam
padne na zem, a schází se s lidma, o kterejch se říká, že není dobrý si
vopřít ani kolo na stejný ulici jako voni. Bulvár pro lobotomiky si s nim
plní stránky, a vo to de. Pro média je pravý boží požehnání. Jako punk byl, když začal. Punk je na hradě,
ale na hradech se nehraje.
Tak kdo je tada na hudební scéně ten Punk? Určo to není šedá
zóna, chatař a chalupář revoluce, trabantista režimu a zejvl popu. Punk se nedá
dělat na fraktály a kempery. Pokud jde o kapely, máme vůbec nějaký? Jsou tu
vůbec nějaký? Nesrozumitelný crusti, či há céčka? Dětskej jakopank popíků, co je to ještě baví? Nebo sichrhajc bomber
styl bejvalý hlavní vlny devadesátek? Těma čírama to dneska nevytrhnou. Je to retro jako trampský Ahoj kamaráde,
žracáky a cancáky s vocasem na klobouku, prostě je to pryč. Ale Punk ne.
Je to cesta, která je punkem, když kapela spolu ani
nekomunikuje? Jde jen o prachy. Proto choděj přeci do práce, tedy do kapely. Aby
mohli jezdit na motorce, sedět na chatě na rybách a je to. Je to punk,
bejvalý vzoři, co si hlavně řídí si
v podmínkách vystoupení svůj obsah ledničky? Asi je. Protože jim to
projde. A to stačí?
Blíž snad punku je možnostmi underground. Zase ale ne ta stěžovatelská
setkání bejvalejch na mlejnech a farmách. To je revival sama sebe. Jsou to
paradoxy, že se dobrý nápady a žhavost od sebe odlučujou jak olej jak voda,
aspoň co se punku týče.
Ta iluze, že kdo řekne, punkem bude, ta je dutá. Sdělení, že
sem přišel domu a mám kocovinu po ránu a v ledničce nic není, to oslovuje
masy, co jsou debutanty na scéně života.
Dorůstající publikum je dobrá obchodní cílovka. Náboj sociálně
pichlavýho a dostatečně chytrýho sdělení tam není. Lidská punkovost dlí v překvapení. Těžko
říct, zda je to fak překvapení, že se vypilo a došlo, když se narodí, tak umře.
Je to dost punk, ty třepetalky hraní na útulkových
fesťákách? Úmysly cest do pekel. Nebo je echt punk in počítat na vystoupení se
straight edge s prostorem pro kojení? Mávat bezpečnejma zónama pro
nesocializovaný paka? Jistý je, že to se samo za to vydává. Abstinentskej
večírek Klapka Jeromeho.
Muzika je hlavně dobrý divadlo. A punk neskončil. Pokud je, tak v plánu nemá nic podobnýho. A kdo ladí je vůl.
Žádné komentáře:
Okomentovat