Prohledat tento blog

úterý 12. března 2019

Je Squier dobrá volba? Novej nebo starej?


Je Squier dobrý jako Fender, když je štěstí na kus a smůla na ten druhej? Bavím se o baskytarách, hlavně, a desítkách let produkce. Tady se plácaj dohromady PB a JB, to je uplně jiná písnička. Takže hlavně PB. Precision bass. A taky místa produkce se melou v diskusích pátý přes devátý. Pokud o kytarách něco víte, a rozumíte oboru, budete mi rozumět. Jako prd. Pokud ne, tak se něco naučíte, jak to vidět.

   Nehledě na to, že SQ (Squier) PB (preclik) MIJ (japonky) jsou jiná liga, a tak to je mírně řečeno zavádějící. A ještě jsou vzácný Indický, to je většinou kombinace red cedar - ash v těle, maj i javorovej top, krky obyč, lituju že sem ji pod vlivem v záchvatu trudomyslnosti prodal. Ty sou fakt s nadprůměrnym potenciálem.  Bavíme se o zvuku, charakteru. A za pozornost stojí factory transition serie náběhů výroby z japonskejch dílů (Indonesie) taky. To sem si podržel - PB spec (Plus starý DiMarzia), a je skvělej. Současný Affi, VM z indonesie a pak CV z Číny jsou kolikrát opravdu na úrovni mexik, vzhledem k tomu, jak hrajou. To neni špatný. Ale nenechal sem si z nich nic. Přesto je vidím pozitivně.

  A nebo taky o moc hůř. To porovnání nálepkou mex na headstocku klame. Myslim tím současný obyč mexika. Ne skvělá (zase trefit, potenciál) mex topolovky z 92-93 který byly dílensky zpracovaný v Coroně. To jsou ty s C tenčim profiem. Bejvaj skvělý.

  Pokud se týká současnejch, je to na pováženou, ta adorace mex proti SQ. Myslim mex průměrný. Tak napůl zajímavý, produkční Fender masovku. Krky nynějších mexik jsou fakt slabý, nejen rezonančně, i vizuálně. To si všiměte. Za docela dobrý SQ považuju IC Standardy, Zejména 1Q (první kvartál) 2000. Dále 2002 a pak 2006. Tam ale hoří materiál krků. Vohejbaj se, u 2006. Na to pozor. Všechno sem měl minimálně jednou. Sesazení bas, jak se říká, moc nerozumim. Spíš hledim na zvuk na dospělym aparátu. Zda-li to hraje - či nehraje.

  Chtěl bych podotknout, že existuje SQ PB serie MIJ 91-94. Silver Series. Ta je pozoruhodná tim, že hraje, a taky tim, že je v ní taky jako materál těla v podstatě dřevotříska. MDF. Tedy ne baswood, jak se na SQ té doby patří. Ale jsou i z baswoodu. Nerozeznatelné. Nezáleží na tom.
   Mimochodem, z týhle serie je i nejdražší kytara všech dob, Harrisonův Squier strat, kterej měl teda Fender Custom snímače. Ohledně starší serie JV SQ není třeba v případě PB pochybovat, ty osmdesátkový kusy už lížou i 1K dolarů. Asi to hraje, neměl jsem tu čest. A kde budou za pět let: Nevim, hůř ale ne.

  Ještě chci říct, že na SQ je tady na web fórech hromada threadů, a tam jsou taky názory různý. Chtělo by to férově poadminovat a udělat nějakej společnej grupáč thread.  Ale to by to musel někdo udělat. Záleží na lecčem, rocích, místu, verzi. Ovšem nesporně Korea vyprodukovala masu klasickejch překližek s dobrejma krkama (pokud je někdo neserval) a to je v podstatě plywood fokus.
   To je typická vlastnost Korea PB osmdesátek a ranejch devadesátek. Mimo NAT (celoprůhledný lak) úprav těla, která byla ash a taky cca o dvacet procent dražší, v origo cenách. V osmdesátejch, devadesátejch. Takže u Korey je riziko špatný celolakovaný basy u Squiera nebývalý. To výrobu řídili jen ekonomové, a když je jediný kriterium cena, dostanete i v bordelu akorát tak volítanou kurvu. Ale preference lidský jsou pozoruhodný, a radost je osobní věc.

Žádné komentáře:

Okomentovat